Vývoj lavice byl velmi fyzický již od prvních nápadů. Většina tvarování se objevila a doladila na modelech z perforovaného hliníkového a ocelového plechu v měřítku 1:10 a 1:3. U všech modelů jsem hlídal, aby hustota perforace a síla plechu byly v proporcích vůči měřítku modelu. Nejobtížnější část spočívala v definování a zaznamenání obvodového tvaru plechu, který by po ohýbání vedl k horizontální spodní linii. Reálné testování na modelech byl ideální způsob jak vymyslet celkový tvar a složitou křivku výsledného laserovaného plechu. — M Ch

1 — Proces začal na modelech v měřítku 1:10. Měřítko modelů se zvětšovalo postupně až na 1:1 jak se idea a tvar lavice formulovaly do reálné podoby.

2 — Vymodelované tvary se přímo zaznamenávaly digitálně do produkčních dat. Nikdy nevznikl žádný okótovaný výkres lavice, kromě schématu základních vnějších rozměrů.

3 —

4 — Testovali jsme několik tloušťek oceli až do 3mm v kombinaci s různými hustotami perforace. Zásadním faktorem bylo skončit s minimálním množstvím materiálu, který ale stačí na dostatečnou pevnost konstrukce a s ideální hustotou perforace, která je příjemná vizuálně i na dotek.

5 — Abychom dosáhli tuhosti konstrukce a zároveň pružnosti na sedací ploše využili jsme různé kovářské a hutnické techniky, například kalení do oleje.

6 — Ocelový plech o síle 2mm před laserovým řezem. Nepodařilo se nám najít dostatečně velký plech v této tloušťce, který by stačil na celý výřez lavice, proto bylo nutné provést odborný svár dvou plechů 1000x2000mm. Svařování takto tenkého a velkého plechu by normálně vedlo ke zvlnění a deformacím kvůli teplotním rozdílům. Přišli jsme na způsob jak tenký plech svařit a udržet ho zcela rovný a hladký, aby se bezpečně vešel do vertikální tolerance laserové hlavy.

7 — Perforace plechu dala dohromady 500m laserové stopy. Bylo nutné přidat více paměti do řídícího počítače a přeprogramovat software laseru, aby řezal v pozměněných cyklech a plech tak stíhal vychládat. Trvání řezu by za normálních okolností vedlo opět ke zkřivení plechu kvůli akumulaci tepla. Plech dostal několik tisíc trojcípích otvorů a laser udělal jenom jednu chybu, která je zde vidět. Chybný řez jsme zavařili a přebrousili.

8 — Poměr otvorů a plné plochy se dolaďoval tak, aby organický měkký celkový tvar obsahoval uhlované lámané plochy. Dbali jsme také na to, aby se linearita vzoru pohybovala po povrchu lavice v mírné diagonále. Paralelní linie by nevedly k tak dramatickému efektu.

9 —

10 —

11 — Mistr kovář.

12 — Hotová lavice bez mosazného kartáče a čirého práškového laku. Pokud by lavice tak zůstala ocelový plech by zreznul, což bych velmi rád viděl. Lavice by ale nešla reálně použít v interiéru.